Kontakt
Telefon: +420 739 206 790
E-mail: info@stolarstvimikel.cz
Dub letní a dub zimní jsou dva samostatné druhy, které v českých lesích rostou vedle sebe a mohou se i křížit. Nejspolehlivěji je rozeznáte podle žaludů a řapíků listů: dub letní má dlouze stopkaté žaludy a téměř přisedlé listy, dub zimní přesně naopak. Jejich dřevo se ale používá stejně a na hotové desce stolu je od sebe prakticky neodlišíte.
Když se řekne „dub“, většina lidí si představí jeden strom. Ve skutečnosti u nás rostou vedle sebe dva původní druhy s rozdílnými nároky: dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Quercus petraea). Rostou často v jednom lese, a přesto mají každý jiné místo, kde se jim daří nejlépe.
Lesníci je přitom berou jako dvě odlišné dřeviny. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2024 od Ministerstva zemědělství vede jejich osivo i sazenice v samostatných řádcích. Osivo dubu letního mělo v roce 2024 klíčivost 78 %, osivo dubu zimního 66 %. Pro lesníka, který zakládá nový porost, tedy nejde o drobnost.
Spolehlivé rozlišovací znaky popisuje Květena České republiky, kterou vydává Botanický ústav AV ČR. Nejlépe se pamatuje jednoduchá pomůcka: co má jeden dub na stopce, má druhý přisedlé.
| Znak | Dub letní (Quercus robur) | Dub zimní (Quercus petraea) |
|---|---|---|
| Řapík listu | krátký a silný, 2–7 mm | dlouhý, 12–30 mm |
| Báze čepele | většinou srdčitá s výraznými „oušky“ | klínovitá, méně často zaokrouhlená |
| Rub listu | lysý, vzácně řídce chlupatý | světlejší, s drobnými chloupky |
| Žaludy | po 2–5 na stopce dlouhé obvykle 3–6 cm | zpravidla přisedlé, jen vzácně na stopce do 1,5 cm |
| Délka žaludu | 18–30 mm | 14–25 mm |
| Výška stromu | obvykle 30–40 m, výjimečně až 50 m | obvykle 20–30 m, výjimečně až 40 m |
V praxi je nejsnazší podívat se pod strom na podzim. Hrozen žaludů na dlouhé stopce znamená dub letní. Žaludy, které sedí přímo na větvičce, ukazují na dub zimní. V létě, kdy žaludy ještě nejsou vidět, pomůže řapík: list dubu letního vyrůstá skoro přímo z větvičky, list dubu zimního visí na znatelné stopce.
To se stává. Oba druhy se mohou křížit a botanici jejich křížence označují jako Quercus × rosacea. Květena ČR ale upozorňuje, že u nás nebude zdaleka tak častý, jak se obvykle uvádí. Mnohem častější jsou přechodné typy uvnitř skupiny dubu zimního, které se za křížence jen považují. Rozlišovat kříženecké duby je podle stejného zdroje značně obtížné, takže pokud váhá i určovací klíč, nejste v tom sami.
Nejvíc se oba duby liší tím, kde se jim daří. Zjednodušeně řečeno: dub letní snese mokro, dub zimní sucho.
Nejvýše položené lokality uvádí Květena ČR kolem 800 m n. m. u dubu letního a 850 m n. m. u dubu zimního. Ani jeden z nich tedy není horská dřevina. V pahorkatinách a podhůří se ale jejich výskyt překrývá, a proto se v jednom lese často najdou oba.
Pro truhláře je tohle nejdůležitější otázka a odpověď je stručná: v praxi ne. Květena ČR popisuje dřevo dubu zimního jako tvrdé, pevné a velmi trvanlivé. Uvádí ho u staveb, zvlášť vodních, u sudů, parket i v nábytkářství. U dubu letního pak jednoduše dodává, že jeho dřevo má stejné použití.
Oba duby mají dřevo kruhovitě pórovité, kde velké póry vytvářejí v každém letokruhu zřetelný pás a u obou se tvoří jádro. U dubu zimního Květena popisuje úzkou žlutavě bílou běl a široké žlutohnědé jádro. Právě jádro dává dubu typickou barvu a odolnost. Jak tvrdý je dub ve srovnání s jasanem a bukem, rozebíráme v článku Tvrdost dřeva podle Janky: jak tvrdý je dub, jasan a buk.
Náš názor: rozdíl mezi konkrétními kmeny je větší než rozdíl mezi oběma druhy. Strom, který rostl pomalu v hustém porostu, má jinou hustotu letokruhů a jinou kresbu než strom ze světliny. Mnohem víc o desce prozradí její letokruhy, suky a to, jak byla vysušená, než botanické jméno stromu, ze kterého pochází. Jak letokruhy číst, popisujeme v článku Jak číst letokruhy dřeva.
Dub je dřevina s dlouhým dechem. Dub zimní se podle Květeny ČR dožívá 400–500 let, vzácně i přes tisíc let, a v lesních porostech začíná plodit až ve věku 60–80 let. Les, ze kterého se dnes těží dubové dřevo, tak zakládaly generace, které výsledek své práce nikdy neviděly.
Z toho plyne i praktická věc: dubový masiv nevzniká rychle a nedá se rychle nahradit. Deska ze stromu, který rostl mnoho desítek let, by při dobré péči měla sloužit podobně dlouho. Proto u masivního nábytku dává smysl uvažovat v desetiletích, ne v sezónách.
U nás v dílně pracujeme s masivním dubem a jasanem, většinou z Beskyd, občas z jiných částí Česka. Z hlediska stolu nás víc než botanický druh zajímá konkrétní kus dřeva: jak je vysušený, jakou má kresbu a kde jsou suky. Podle toho rozhodujeme, kam ho na desce umístíme.
Pokud si vybíráte jídelní stůl z masivního dubu, otázka „letní, nebo zimní?“ vás trápit nemusí. Užitečnější je zeptat se, odkud dřevo pochází a jak dlouho schlo. Na obojí vám rádi odpovíme, třeba i v poznámce k poptávce v konfigurátoru stolu na míru.
Oba druhy jsou rozšířené na většině území republiky. Dub letní má těžiště v teplých nížinách a lužních lesích, dub zimní v pahorkatinách a na sušších svazích. Který z nich převládá, záleží hlavně na konkrétní lokalitě.
Prakticky ne. Dřevo obou druhů má stejnou stavbu i použití. Rozdíly mezi jednotlivými kmeny jsou výraznější než rozdíly mezi druhy.
Z hlediska druhu ne. O kvalitě desky rozhoduje růst konkrétního stromu, výběr řeziva a pečlivé sušení, ne to, zda šlo o dub letní, nebo zimní.
Ano, kříženec obou druhů se nazývá Quercus × rosacea. Podle Květeny ČR ale u nás nejspíš není tak častý, jak se uvádí, a řada stromů, které za křížence považujeme, jsou jen přechodné typy dubu zimního.
Dva duby, jedno dřevo. Až budete příště na procházce v listnatém lese, zkuste se pod stromem podívat na žaludy. A pokud vás zajímá, co z takového dubu vznikne v dílně, podívejte se na naši masivní dubovou stolovou desku.
Telefon: +420 739 206 790
E-mail: info@stolarstvimikel.cz